Menu
Zatvoriť
Vše, co jste chtěli vědět o solárních panelech, ale báli jste se zeptat. Zde najdete odpovědi na Vaše nejčastější dotazy na základní témata ohledně fotovoltaických panelů, fotovoltaických elektráren, ostrovních systémů, hybridních (grid-free) systémů, akumulátorů, regulátorů dobíjení atd.
Nejčastější dotazy zákazníků se týkají technických a ekonomických parametrů pořízení solárního systému, ale i administrativní náročnosti budoucí investice.
Na rozhraní dvou polovodičů, na něž dopadá světlo, vzniká elektrické napětí. Světlo se skládá z drobných nosičů energie - fotonů. Dopadnou-li fotony na solární článek, budou uvolněny elektrony na n-vrstvě a přesouvat se k p-vrstvě polovodiče. Tento přesun se nazývá průtok proudu a probíhá vždy od – do +.
Fotovoltaický panel je ploché pasivní zařízení, které svým povrchem přijímá sluneční záření a díky fotovoltaickému jevu mění světlo na elektřinu. Elektřina je ze solárního panelu odváděna kabely pro účely dalšího využití - napájení spotřebičů, nabíjení akumulátoru nebo dodávky do sítě.
Často se zaměňují výrazy fotovoltaický článek a fotovoltaický panel. Článek je jedna křemíková polovodičová destička na solárním panelu, která vyrábí elektřinu. Jednotlivé solární články (buňky) jsou na panelu spojeny sériově a série článků jsou potom spojeny paralelně. Solární články z krystalického křemíku mají tloušťku v řádu jedné desetiny milimetru a nejčastěji mají světle modrou, modrou nebo černou barvu. Je možné vyrobit i jinak barevné články, ty se však zpravidla vyznačují nižší účinností.
Špičkový elektrický výkon panelů je udáván v jednotkách Watt peak (Wp) nebo kiloWatt peak (kWp). Jde o špičkový (peak) výkon vyrobený solárním panelem při tzv. standardním testu. Standardní test (STC) se provádí zdrojem světla při energii ozáření 1000 W/m2 a teplotě 25°C. Panel dává špičkový elektrický výkon uvedený na štítku při osvitu, který odpovídá přímému ozáření při jasném dni bez mraků.
Panely se rozdělují podle technologie výroby článků na monokrystalické, polykrystalické a tenkovrstevné. Zatímco mono a polykrystalické panely jsou vyrobeny z křemíku, tenkovrstevné panely mohou být vyrobeny z různých materiálů (amorfní křemík, mikrokrystalický křemík, síra, CIGS, CdTe, organické látky atp).
Známe tzv. ostrovní systémy v místech bez elektřiny. Takový systém slouží k výrobě elektřiny do baterií pro pozdější spotřebování. Pokud fotovoltaický systém připojíme na síť, pak vyrobenou elektřinu můžeme spotřebovat a přebytky prodat do sítě. I systém připojený na sít může mít baterie pro zvýšení vlastní spotřeby, hovoříme pak o hybridním fotovoltaickém systému. Další variantou síťového systému je tzv. grid-free, kdy jsme připojeni na síť, ale vyrábíme pouze pro vlastní spotřebu. Součástí gridfree systému nejsou baterie, technicky omezujeme, aby elektřina nikdy netekla do sítě.
Solární střídač (měnič) je zařízení, které přeměňuje stejnosměrný proud z fotovoltaických panelů na střídavý proud, který pak dodává do elektrických rozvodů domu nebo do distribuční sítě. Střídač je srdce každé solární elektrárny, které řídí výrobu energie ze solárních panelů a zároveň monitoruje napětí a frekvenci v síti. Bez střídače (měniče) by nebylo možné energii ze solárních panelů využívat v rozvodech se střídavým proudem.
Solární střídače mohou být vybaveny technologií MPPT - maximum power point tracker. MPP tracker hledá optimální rovnováhu mezi napětím a proudem, který do střídače teče z fotovoltaického panelu. Díky této optimalizaci je možné zvýšit výtěžnost solárních panelů až o desítky procent. Největší význam má MPPT tehdy, pokud panel není optimálně osvícen. V dnešní době je technologií MPPT vybavena drtivá většina síťových solárních střídačů a některé kvalitní ostrovní regulátory dobíjení.
1 kWp v našich podmínkách dodá do sítě za rok cca 980 kWh elektrické energie. Tato hodnota může být vyšší až o 10% díky vyšší nadmořské výšce nebo geografické poloze. Ideálně orientované panely na jižní Moravě mohou dosahovat hodnot nad 1000 kWh/kWp. Největší podíl energie vyrobí solární panel během letních měsíců, kdy je intenzita slunečního záření největší a dny nejdelší. Naopak nejméně energie vyrobí fotovoltaický panel během zimy, kdy jsou klimatické podmínky pro výrobu nejhorší.
Fotovoltaika je dnes i v našich klimatických podmínkách výhodným způsobem výroby elektřiny pro domácnosti i průmysl. Do budoucna se dále bude cena panelů snižovat a jejich účinnost zvyšovat. Bude se dále zvyšovat výhodnost pořízení solárních panelů. I bez jakékoliv dotační podpory je možné v našich podmínkách díky úsporám energie dosáhnout 8 až 10-letou návratnost investice do fotovoltaické elektrárny.
1 kWp zabere přibližně 6,5 až 7 metrů čtverečních panelů (křemíkový mono nebo polykrystal), případně 10 až 16 metrů čtverečních u amorfního křemíku nebo u různých alternativních tenkovrstevných technologií.
Výrobci udávají životnost fotovoltaických systémů delší než 30 let. Účinnost FV panelů se v průběhu jejich životnosti může snižovat, výrobci však výkonnostní zárukou garantují 90% účinnost po 12 letech a 80% účinnost panelu po 25 letech. Klasická záruka proti výrobním vadám panelů se u jednotlivých výrobců pohybuje od 5 do 10 let.
Ideální orientace pro maximální energetický výnos je přímý jih, nebo při orientaci v rozsahu jiho-východ až jiho-západ. Během letních měsíců je Slunce vysoko a na Zemi dopadá 75% celoročního záření. Ideální sklon panelů je proto 35°. Pro optimální celoroční využití solárních panelů v ostrovních nebo hybridních systémech je ideální sklon panelů 45°.
Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačnosti klesá výnos přibližně na 1/2 a při hustě zatažené obloze až na 1/10 maximálních hodnot.
Solární systém musí obsahovat solární panely, zabezpečení proti úderu blesku a kabeláž. V systémech připojených na síť je nutný měnič (střídač) napětí. Měnič může mít jednofázový výstup 230V nebo třífázový výstup 400V. Další součástí síťových systémů jsou jističe a elektroměry pro evidenci vyrobené a dodané elektřiny. Součástí FVE mohou být i baterie pro ukládání energie k pozdějšímu využití. U ostrovních systémů je nutnou součástí regulátor dobíjení baterií a samotné baterie.
Akumulátory jsou potřeba pouze u ostrovních fotovoltaických systémů a u hybridních (grid free) systémů. Plní funkci zásobníku, kam se ukládají přebytky energie, které se využívají během noci nebo když není dostatek slunečního záření. Klasické fotovoltaické elektrárny připojené na síť akumulátory nepotřebují. Jako akumulátor je využívána distribuční síť, kam jsou dodávány nespotřebované přebytky výroby a odkud se energie odebírá během noci.
Solární panely jsou odolné proti vlivům počasí a mají samočistící schopnost - panely jsou omývány deštěm. Prach na panelech za běžných podmínek způsobuje ztrátu výkonu v jednotkách procent. Sníh z panelů sám velmi rychle sjede, protože povrch panelů je sklo. Dlouhodobé usazování nečistot v krajích panelů může být problémem u panelů instalovaných v menším sklonu než 10°.
Výrobce panelů samozřejmě počítá s tím, že bude panel celoročně vystaven vlivům počasí. Panely bez problémů přežijí běžné kroupy, výrobci testují panely na zásahy ledovými kroupami o průměru 25mm a rychlosti 80km/h. Panely musí být vybaveny speciálním tvrzeným sklem. Následky extrémních projevů počasí by pak mělo řešit vhodné pojištění.
Lze využít ploché střechy, šikmé střechy jakéhokoliv sklonu nebo orientace nebo i pozemky. Střecha může mít jakoukoliv střešní krytinu, na všechny typy střech existuje specifický upevňovací systém. Panely lze integrovat do střechy, fotovoltaické panely pak plní funkci střešní krytiny. Různé varianty montáže panelů se mohou lišit cenově, montáž nad střešní krytinu je zpravidla levnější než integrace do střechy. Solární panely lze instalovat i na pozemcích, avšak instalace na střechách je zpravidla levnější, panely nezabírají cennou půdu a nepřekážejí.
Tracker (česky "sledovač") je zařízení, které otáčí solárními panely tak, aby vždy byly v optimální orientaci vůči Slunci. Trackery se instalují nejčastěji na pozemcích a mohou být jednoosé a dovouosé. Jednoosý tracker dokáže sledovat orientaci Slunce, dvouosý dokáže panely nastavit v optimální orientaci i sklonu. Solární trackery se instalují za účelem zvýšení účinnosti panelů. Tracker dokáže zvýšit výnos výroby energie až o 35%, avšak mechanické části tracekrů vyžadují větší náklady a úsilí při údržbě a opravách.
Instalace fotovoltaických panelů se vyplatí vždy tam, kde je vysoká spotřeba elektřiny, tedy velký potenciál pro úspory elektřiny. Nejvýhodnější instalace fotovoltaických panelů jsou tam, kde se drtivá většina energie ihned spotřebuje přímo v místě výroby a pouze minimum energie je dodáno do distribuční sítě. Intalace ostrovních systémů se vyplatí tam, kde je zřízení elektrické přípojky příliš nákladné.
Veškerá finanční podpora slunečních elektráren formou dotované výkupní ceny byla na konci roku 2013 zrušena. V říjnu 2015 byla fotovoltaika nově zařazena do dotačního programu Zelená úsporám. Přímé dotace na pořízení fotovoltaického systému z programu Zelená úsporám se bude týkat výhradně majitelů rodinných domů.
Ano, sluneční elektrárny je možné bez problémů pojistit proti živelným pohromám, vandalství, krádeži nebo ztrátám způsobeným výpadky výroby. Elektrárny na střechách budov se zpravidla zahrnují do živelní pojistky celé budovy, což je nejvýhodnější. Je možné fotovoltaickou elektrárnu pojistit i zvlášť. To se uplatňuje především tehdy, když majitel střechy a majitel solárního systému jsou dvě různé osoby.
Pro fotovoltaické systémy, které nejsou nepřipojené do sítě nepotřebujete žádné povolení ani souhlas distribuční společnosti. To se týká především ostrovních a hybridních systémů. U fotovoltaických elektráren připojených do distribuční sítě potřebujete vyjádření místní distribuční společnosti (ČEZ, EON, PRE), od 1.1. 2016 není nutné mít licenci ERÚ a IČO, pokud máte FVE o maximálním výkonu 10 kWp. Vyjádření stavebního pro střešní elektrárny obvykle není potřeba, ale je potřeba splnit určité podmínky. Veškerou dokumentaci a povolení jsme schopni pro Vás zabezpečit, prosím, kontaktujte nás.
